2. místopředsedy Rady CB Tadeáše Filipka se ptala Eva Macková

V organizačním týmu celocírkevní Konference nejsi poprvé. Jak dlouho se Konference CB připravuje, co všechno to obnáší? Ano, jsem jedním z těch, kdo se podílejí na přípravě Konference. Celou přípravu mají ale na starosti tři týmy, které spolu kooperují. První je tým sboru, který na Konferenci zve všechny ostatní sbory. Bývá to některý z větších sborů, z logistického hlediska se ujalo, že je to Praha, Brno nebo Hradec n. Moravicí. Tento sbor ale už nezve Konferenci do svého objektu, ale využíváme konferenční centra, která poskytují i ubytování.

Další tým je Rada a předsednictvo Rady CB, jako její člen se tedy také i já na organizaci Konference podílím. Úzce komunikujeme s prvním týmem. V současné době je třeba už dva roky dopředu naplánovat, kde se bude Konference konat.

Třetím týmem je předsednictvo Konference. V minulých letech Konferenci připravovala i vedla Rada. To se ukázalo jako nevhodný model. Přešli jsme na model, že si Konference volí své předsednictvo, které organizačně řídí celý její průběh. Také se osvědčilo, že první den je jednací část pod taktovkou předsednictva Konference a druhý den je zaměřen na duchovní téma a zásadní je zde vstup Rady a zodpovědných kazatelů. S přípravou vlastního obsahu prakticky začínáme v září, kdy se začínají připravovat nové konferenční návrhy, program a další.

Co z přípravy je nejnáročnější?

Ohledně obsahové složky je náročné, aby bylo všechno připraveno řádně a včas. Aby konferenční návrhy proběhly procesem tak, jak mají, a aby byl dodržen harmonogram z Řádu. To je úkol Rady. Klíčovou otázkou je samozřejmě duchovní téma, které se na Konferenci bude probírat. Nedílnou součástí Konference je i ordinování nových kazatelů – důležité je, aby vše, včetně nich, bylo řádně připravené a aby mohli být navrženi k ordinaci. Co se týká organizační složky je výzvou najít prostor, který pojme 200 delegátů – je dobré, že můžeme využívat konferenční centra i s hotelovým zázemím. Předsednictvo Konference musí dbát na hladký průběh Konference, aby na každý bod byl dostatek času, aby diskuze nebyly moc dlouhé a zároveň aby delegáti neměli pocit, že chtěli něco říct, a nebyl prostor.

V čem byla pro vás organizátory letošní Konference jiná než ty předchozí?

Poslední dva roky, kdy jsem 2. místopředsedou Rady, se mě to dotýká více, ale už předtím jsem se jako člen Rady vyjadřoval k programu a podílel se na řešení technické oblasti, za kterou zodpovídám, takže mohu porovnávat. Vždycky se snažíme mít všechno připravené dobře, ale nikdy nevíme, jací delegáti se sejdou a jaká bude diskuze. Jsem moc vděčný Pánu, že posledních pár let jsou naše Konference – a není to klišé – plné lásky a dobrých vztahů. V minulosti to tak nebývalo. Někdy probíhaly skutečně nechutné diskuze – a to nejsme schopni zcela ovlivnit. Tato Konference byla zvláštní v tom, že jsme se po covidu již podruhé vrátili do formátu plnohodnotného dvoudenního setkání. Pro mě bylo velmi příjemné vnímat zde atmosféru radosti a vděčnosti našemu Pánu.

Účastníci vnímají akci jinak než organizátoři, kteří vědí, jak to mělo ve výsledku vypadat. Co nevyšlo z původního plánu, a co naopak pozitivního nečekaně přišlo?

Jsem moc rád, že první jednací den vede předsednictvo, složené z velmi schopných bratří, kteří rozumí vedení společné diskuze a jsou velmi striktní na čas. První den jel na minuty přesně. U druhého dne jsme vnímali, že se to někdy časově úplně nepodařilo. Ale to vnímáme jen my, protože víme, jak to mělo být dlouhé, a jak dlouhé to skutečně bylo.

Jakou nejzřetelnější stopu v tobě Konference zanechala, když se za ní ohlédneš jako 2. místopředseda Rady CB?

Na této Konferenci jsme se věnovali práci staršovstva a týmů obecně. David Novák ve zprávě předsedy zdůraznil myšlenky Billa Hybelse ohledně zásad, jak sestavit fungující tým – staršovstvo, radu… – a pravidlo tří C (Character, Competence, Chemistry). Uvědomil jsem si, jak moc je důležité, aby členy našich týmů byli lidé plní Kristova charakteru, byli kompetentní (schopní plnit své úkoly) a fungovala mezi nimi chemie. To poslední, aby se měli navzájem rádi a dobře se jim spolupracovalo, je dar od Boha. Tak jsem moc rád, že se nám současná Rada z Boží milosti poskládala tak, že jsou pokryta všechna C. A přeji každému sboru, aby takové staršovstvo s lidmi tohoto typu měl. Na Konferenci pak zaznělo ještě čtvrté C (calling), aby to byli lidé, kteří mají navíc k této službě od Pána Boha povolání. Druhá věc je, že jsme v církvi zanedbali přípravu učedníků do služby ve staršovstvech. Na to jsme ukázali a budeme hledat řešení, jak to zlepšit – co poskytnout sborům, aby se to začalo lépe dařit.

Je podnět přípravy učedníků pro staršovstva to, co z letošní Konference považuješ za nejdůležitější?

Téma staršovstva bylo aktuálně vybrané, detailně rozpracované, mohli se toho dotknout a komunikovat o něm všichni. Snad se to podaří předat do sborů, aby se tato myšlenka mohla posouvat dál. Nesmíme ale zapomenout na to, co bylo nezbytné udělat – první jednací den jsme museli jako církev společně spoustu věcí rozhodnout. Jsem vděčný Bohu také za nové kazatele, které díky ordinacím na Konferenci teď v církvi máme.

Od Konference už nějaký čas uplynul, určitě už máš reakce a ohlasy…

Nejvíce ohlasů se zřejmě bude scházet k předsedovi CB, případně do kanceláře, ale po prvních dnech, kdy jsem se na cestách potkával se členy sborů a vraceli jsme se ke Konferenci, byly odezvy velmi pozitivní. Jako spoluorganizátor jsem moc rád, že ji lidé vnímali jako velmi užitečnou. Formát organizační a duchovní části Konference jsme zvolili proto, aby členové neměli pocit, že musí jet něco někam odhlasovat, ale aby mohli i duchovně načerpat nové podněty, jak to bývá na běžných křesťanských konferencích. A to se myslím povedlo. Nejde nám jen o to, něco rozhodnout, ale i předat církvi důrazy, které považujeme za klíčové.