Anketa

Kristýna, 27 let

Věřím jím asi stejně jako každému jinému člověku. Jsou zde politici, kteří jsou čestní a svou práci dělají tak, aby se za nic nemuseli stydět – ti jsou ale méně slyšet a vidět. Pak jsou zde také politici, kteří nejsou čestní, jsou sobečtí, nemyslí na blaho příštích generací, ale na blaho své – politici, kteří jsou více vidět a více slyšet. Nic ale nemění to, že nás pouze zastupují a volíme je „z lidu“ – politikovi (ne)věřím, tak jako běžnému občanu. Ověřování informací je nutné.

Milan, 82 let

Politikům věřím jen částečně. Většinou se jím jedná jen o vlastní koryta. Výjimku tvoří jen Babiš, který převzal zem v tom nejhorším období, kdy musí čelit lživým útokům opozice i samotného ředitele TV Barrandov Jaromíra Soukupa a k tomu ještě bojovat s koronavirem. Zadluženost státu je nejtěžší zkouška, ale bez ní bychom zemřeli na covid a hlady, kdyby stát neplatil testy, očkování a dávky těm, co přišli o práci.

Věra, 46 let

Obávám se, že politici, kteří mají mou důvěru, by se dali spočítat na prstech jedné ruky. Jsou to lidé z nevládních stran a převážně z řad senátorů. Některým z nich dokonce nejen věřím, ale obdivuji i jejich osobní statečnost.

Pavel, 32 let

Některým politikům věřím, že „to s námi myslí dobře“ a že se upřímně snaží něčeho smysluplného docílit. A některým to nevěřím, ať říkají cokoli. A jak je rozlišuji? Všeobecně se dá říct, že mám sklon více věřit těm, se kterými názorově souhlasím a zároveň, když vím, že jejich názory jsou podložené zkušenostmi z profese nebo ze života. Když se pak vyjadřují k tématu, ve kterém se tolik neorientuji, tak je pro mě snazší se s tím ztotožnit nebo o tom aspoň uvažovat z jejich pohledu. Ale častokrát mi nezbývá nic jiného, než usuzovat spíše intuitivně a tak říkajíc „podle ksichtu“.

Petr, 52 let

Obecně věřím důvěryhodným lidem v důvěryhodných stranách – takových, kde nemám problém s názvem ani ideami strany. Už méně věřím lidem ve stranách, které jsou založeny na jedné osobě, byť je třeba pracovitá (satan je také pracovitý). Voleb se účastním, volič jsem spíše konzervativní a vyhlížím odvážné, spravedlivé a populismu nepodléhající lidi, ideálně ty, kteří vědí, že se za své činy budou zodpovídat Bohu. Kdybych si nebyl schopen vybrat, tak to znamená, že bych měl začít jednat sám a usilovat o důvěru a správná řešení osobně. Politici mohou získat moji důvěru, ale naději do nich neukládám.

Drahomíra, 59 let

Ráda bych věřila, důvěru dávám při volbách, ale zkušenosti ukazují, že na tuto otázku nelze jednoznačně odpovědět. Věřím jen několika málo ze zvolených. Zajímá mne pořad Otázky Václava Moravce – tento muž velmi dobře sleduje dění v naší republice, ví, v který čas a jakou otázku pozvanému politikovi položit. Zde se mi také ukazuje, kdo odpovídá pravdivě a jasně, a kdo se „točí v kruhu“ a záměrně odpovědět nechce. Politik Pavel Fišer je člověk, kterého si vážím. Mluví věcně, srozumitelně, pravdivě, je to diplomat s pokorou a vděčností. Kéž by takovýchto mužů a politiků bylo v naší republice více.

Martin, 45 let

Dnešní doba seriózní politice příliš nepřeje a v předvolební tržnici to platí obzvlášť. Slušný a poctivý politik to má neskutečně těžké, musí hrát silovou hru podle pravidel s hráči, kteří podle nich tak úplně nehrají. Myslím si, že i když to tak nevypadá, důvěryhodní a dobří politici se u nás najdou. Postupně se učí, jak se prosadit a snad nám jednou dokážou srozumitelně prodat své zboží, které sice třeba není k okamžité spotřebě, ale zato jen tak neshnije a ponese v budoucnu dobré plody. Tedy, některým politikům celkem věřím.

Matěj, 16 let Od začátku vlády hnutí ANO a ČSSD jejím politikům nevěřím. Nevěřím ani prezidentovi. Věřím ale několika politikům v opozici.