• Hlavní stránka
  • Články
  • Archiv
  • iNform
    • Kalendář akcí CB
  • Audio
  • Pexeso
  • Předplatné
  • Kontakty

Aktuální tištěné číslo

  • KONSPIRITUALITA - víra ve spiknutí

    2024–6

    Objednat Bránu

Podpořte nás!

Chtěli byste podpořit naši práci? Budeme rádi za jakýkoliv finanční příspěvek.

Číslo účtu: 1938904339/0800

Zpráva pro příjemce: Dar pro časopis BRÁNA

Poslechněte si Bránu

  • NEBEZPEČNÉ MODLITBY - Bůh nás bere vážně, počítáme s tím?

    2023–6

Inzerce

Rubriky

  • Téma
  • Slovo
  • Rozhovory
  • Reportáže
  • Rodina – příběhy
  • Věda
  • Hovory nad Biblí
  • Glosy
  • Ohlasy čtenářů
  • Kultura
  • iNform
  • Novinky
  • Ježíš byl tesař
  • Diskuse
  • Svědectví
  • Akce
  • Svátosti
  • P.S.
  • Zápisník
  • Ekologický speciál
  • Inspirace
  • Video
  • Povídky
  • Povídky
  • Misie
  • Okamžiky
  • Válečný deník

  • Hlavní stránka
  • Články
  • Archiv
  • iNform
    • Kalendář akcí CB
  • Audio
  • Pexeso
  • Předplatné
  • Kontakty

Jsou časy milosti aneb o přechodových rituálech

Od Eva Vymětalová 5. 7. 2019 Komentáře

„Všechno má určenou chvíli a veškeré dění pod nebem svůj čas: Je čas rození i umírání, čas sázet i čas trhat; je čas zabíjet i čas léčit, čas bořit i čas budovat; je čas plakat i čas smát se, čas truchlit i čas poskakovat…“ (Kazatel 3,1–4)

Kdykoliv a kdekoliv se na naší modré planetě ozve hlas nového pučícího života, člověk se většinou rozpomene na to, že i on kdysi začínal. Od prehistorického období, kdy se odvážil stýkat s dalším člověkem a postupně sdružovat do skupin, aby přežil a v potomcích pokračoval jeho rod, se naučil chovat v určitých fázích své existence zavedeným, opakovaným způsobem. Religionisté a antropologové toto opakované jednání nazývají rituálem. A protože se rituál týká různých etap osobního i společenského života, v nichž se opouští předchozí svět a vstupuje se do světa nového, nazývají jej „přechodový rituál“, podle otce zakladatele tohoto sousloví Arnolda van Gennepa. Nejznámější a nejvíce praktikované přechodové rituály odjakživa vymezovaly naše životy. Ve starověkých civilizacích se týkaly narození, dále dospívání a s ním spojeného vstupu do manželství či jeho paralelní alternativy, kterou byl vstup do jedinečného vztahu s bohem formou zasvěcení. U lidí z nejvyšších sociálních vrstev to zajisté bylo královské povýšení, což je také potvrzení jedinečného vztahu s bohem či bohy určitého národa. Posledním rituálem tohoto typu pak je čas umírání, smrti a následného pohřbu.

Narození

U všech zmiňovaných procesů lidského života a zrání se vyskytují tři fáze přechodu v rámci jednoho rituálu. První fází je charakteristika člověka v rámci jeho dosavadní skupiny a příprava na její vyčlenění. Ve starověku nemělo narozené dítě často jméno, dostávalo ho až během tohoto rituálu. Také při obřízce v praxi judaismu získává novorozený chlapec své jméno. Při křtu novorozeňat a kojenců se rovněž setkáváme s dalším připojeným jménem, většinou po kmotrech. Druhým stadiem přechodového rituálu je liminární (prahová) fáze, kdy člověk už nepatří do skupiny původní, ale ještě ani nenáleží do nové. To je například oněch osm dní po narození židovského chlapečka, během nichž čeká na slavnost obřízky. Liminární je též období do dnes už téměř libovolně zvoleného dne křtu dítěte, dřív to bylo vzhledem k poměrně velké úmrtnosti dětí taktéž co nejdřív. A pak nastává poslední vrcholná fáze a tou je slavnostní začlenění do nové skupiny. Proto je vedle křtů a dalších náboženských forem přechodu zachován přechodový rituál přijetí narozeného dítěte v sekularizované podobě, a to ve formě vítání občánků.

Dospívání

Dalším základním rituálem bylo v historii a je pochopitelně i dnes dospívání. V pravěku se chlapci stali muži nějakou velice náročnou fyzickou i psychickou zatěžkávací zkouškou. V civilizovaných společnostech se pak připojovaly i zkoušky znalostní a dovednostní. Také z dívenky se postupně stávala mladá žena. Většinou mezi desátým až třináctým rokem se dívky začaly postupně připravovat na novou úlohu ve společnosti – začaly si šít nebo pořizovat ženské oblečení a chystat se na svůj velký den, kdy navždy odevzdají své dětské šaty a hračky a obléknou první vznešený ženský oděv. Toto období také většinou doprovázela první menstruace.

V křesťanském prostředí je tento čas určen pro přípravu na konfirmaci a biřmování, v některých případech se tak děje i formou křtu v době dospívání. V judaismu je dnes zachován obřad bar micva ve všech a bat micva v liberálních a konzervativních komunitách. Jedná se o zkoušky pro chlapce i dívky, kteří se od tohoto slavnostního dne stávají plnohodnotnými členy a členkami komunit. Avšak i běžná občanská společnost myslí na toto období a uznává dospělost slavnostním předáním občanských průkazů, pozváním do tanečních a také certifikátem zkoušek dospělosti, kterým je výuční list nebo maturitní vysvědčení.

ThDr. Eva Vymětalová Hrabáková, Th.D. (1974)

duchovní CČSH a odborná asistentka na katedrách biblistiky a religionistiky HTF UK, kde se dlouhodobě věnuje starověkým semitským civilizacím a jejich vlivům na prostředí a myšlení starověkého Izraele. Je vdaná za Mikuláše a vychovává dvě skvělé dcery Juditu a Deboru.

Manželství a zasvěcený život

Manželství a zasvěcený život, rozevřené nůžky času rané dospělosti, byly známy a praktikovány už ve starověku. Sice známe starověké formy zasvěcení, které zároveň umožňovaly život v manželství, ale stěžejní posvátné role starověkých kněží a kněžek byly alternativou manželského svazku. Proto se nikoliv náhodou, ale zcela záměrně objevovaly podobné prvky při svatebním rituálu i při rituálu zasvěcení. Odměna za dívku, která se stávala kněžkou, stejná červená barva šatů, obdobné symboly v podobě prstenů a závojů, podobně jako konzumace manželství, ať už v reálné či duchovní podobě. Vdaná žena se stávala mužovou nevěstou, zasvěcená pak v přeneseném smyslu nevěstou boha.

Muž v obou případech hrál trochu jinou roli, neboť byl pánem zasnoubené ženy a v případě svěcení jedinečným a bohu oddaným služebníkem. I dnes stále přetrvává tradice křesťanských, židovských, muslimských i jiných obřadů a z liminární fáze zásnub se po čase většinou zdárně vyklube svatba. Dnešní podobou tohoto starověkého náboženského rituálu je známá sekularizovaná podoba uzavření svazku před státním úředníkem.

Je však zajímavé, že na rozdíl od předchozích přechodů je v této fázi celkem zmatek, neboť značná část lidí přetrvává po dlouhou dobu v oné liminární fázi, kdy nejsou bez trvalého partnera a zároveň nedosáhli slavnostního dne poslední fáze rituálu, tedy svatby. Většina z nich této fáze, zvlášť mají-li potomky, nakonec dosáhne, ale ne všichni. Těžko říci, kam z hlediska rituálů asi patří.

Konec života

Posledním přechodovým rituálem, o kterém lze říci, že si dodnes uchoval nejcelistvější podobu, je příprava na poslední lidské záležitosti. Tak jako se všichni narodili a nějakým obvyklým rituálním způsobem byli včleněni do společnosti, musí jednou společnost náležitě opustit. Po čase, který pro věřící vymezil Pán (pro ostatní jakýkoliv jim blízký výraz, třeba klidně čas sám), člověk umírá a očekává se, že dovrší svůj čas způsobem odpovídajícím poslednímu z přechodových rituálů.

Přípravy provázející umírající byly známy v pravěku, jsou zaznamenány ve starověkých textech v podobě posledního zápasu se smrtí a zaopatřováním příbuzných umírajícího formou závěti. Z náboženské oficiální i lidové tradice známe bezpočet hlubokých a tklivých požehnání i písní vložených do úst umírajícím lidem. Liminární fází je tedy delší či kratší doba umírání. Pro blízké většinou velice truchlivým, pro zesnulého však také slavnostním děním je pak den pohřbu, který je většinou koncipován s ohledem na předchozí přání zesnulého, tedy k uctění jeho památky. Rozpoznatelný prospěch z něj mají z hlediska našeho vnímání přítomní pozůstalí. V minulosti se řádný pohřeb konal k poctě zesnulého a ochraně živých před mrtvým. Dnes si také ještě více uvědomujeme, a to zejména při křesťanském pohřbu, naději ve vzkříšení, kterou společně sdílíme a vyznáváme. Na rozdíl od sekularizovaných pohřbů je tady prvek naděje, třeba zahalené do roucha prožívaného smutku, nejvýraznější.

Pouť jako přechodový rituál

Samozřejmě známe ještě jiné, okrajovější podoby rituálů přechodu, k nimž patří třeba romantické, ale i dobrodružné a někdy až život ohrožující pouti na svatá místa. Při jejich zkoumání je velice pěkně vidět první fáze rituálu, kterou je opuštění domova, liminární fází cesta a slavnostní fází dosažení cíle a rituální aktivity s ním spjaté. Cesta poutníka proměnila a dodnes proměňuje.

Závěr

Žijeme uspěchaný život plný překážek, konkurenčních výzev, ovlivňování a střetů. Často je nám líto, že se nedokážeme a ani nemůžeme zastavit a zamýšlet se nad svým rozhodováním. O co se však většinou nechceme nechat připravit, je slavnostní čas, který ať už si to přiznáme, či nikoliv, pro dobrý život nezbytně potřebujeme. Těšíme se na víkend, křesťané pak zejména na neděli. Těšíme se na Vánoce, Velikonoce a letnice a při tom všem se jedinečným způsobem těšíme na příchod našich potomků do přítomného života a našich společenství. Vítáme je rozličnými rituály, uznáváme jejich zrání dalšími slavnostními obřady a povzbuzujeme je k rozhodnutí pro manželství, duchovenské a kazatelské povolání, ať už jako alternativu, či komplement k manželskému stavu. Nakonec se ve společenství i v soukromí loučíme s lidmi, kterým se naplnil jejich vezdejší čas, a přebíráme jejich štafetu pro následníky, jež přicházejí a přijdou po nás. Přechodové rituály vnášejí řád a milost do našich životů.

Téma 2019-5: Přechodové rituály - Od narození po smrt člověka provázejí události, které dávají životu smysl a řád
Sdílet na facebooku Sdílet na Twitteru

Aktuální tištěné číslo

  • KONSPIRITUALITA - víra ve spiknutí

    2024–6

    Objednat Bránu

Podpořte nás!

Chtěli byste podpořit naši práci? Budeme rádi za jakýkoliv finanční příspěvek.

Číslo účtu: 1938904339/0800

Zpráva pro příjemce: Dar pro časopis BRÁNA

Poslechněte si Bránu

  • NEBEZPEČNÉ MODLITBY - Bůh nás bere vážně, počítáme s tím?

    2023–6

Inzerce

Rubriky

  • Téma
  • Slovo
  • Rozhovory
  • Reportáže
  • Rodina – příběhy
  • Věda
  • Hovory nad Biblí
  • Glosy
  • Ohlasy čtenářů
  • Kultura
  • iNform
  • Novinky
  • Ježíš byl tesař
  • Diskuse
  • Svědectví
  • Akce
  • Svátosti
  • P.S.
  • Zápisník
  • Ekologický speciál
  • Inspirace
  • Video
  • Povídky
  • Povídky
  • Misie
  • Okamžiky
  • Válečný deník
  • Administrace

© 2017 Rever Magazine Theme.